Už bylo mnohokrát řečeno, že
vitaminy jsou důležitými prvky ve fyziologii našeho těla. Můžeme je všechny získat z přirozené stravy.
Pokud máte dostatečný příjem
ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, nízkotučných mléčných výrobků,
stravujete se tedy pestře a vyváženě, nemělo by ve vaší stravě nic chybět.
Nepsaným a jen někdy vyhovujícím testem kontrolujícím pestrost připraveného
jídla, je vaše oko. Má – li připravený pokrm všechny možné barvy (aspoň: žlutou,
zelenou, červenou, …) vypadá napohled pestře, ale zpravidla je také pestrý svým
složením. Vezměte si pro srovnání: kuřecí maso s pečenými bramborami
a zeleninovou oblohou oproti bílému rohlíku s máslem a skleničkou mléka.
Naše strava je také bohužel určena naším životním stylem, prací a minimálním časem na jídlo. Většina lidí jí ve spěchu, stravují se nahodile
tím, co mají právě po ruce, z práce spěchají rovnou do tělocvičny, po
cestě něco sní a pak honem domů spát, protože musí opět do práce. Bojují
s únavou, se stresem a časem. I kdyby chtěli, nemají čas na pořádné, pestré
jídlo a dohání chybějící látky výživovými doplňky. Zamysleme se, zda je tento
přístup správný, vhodný a účinný. Už ze slova „doplňková“ výživa můžeme určit všem
tabletkám místo v jídelníčku, a to ve výživě, která doplňuje tu základní,
kterou by měla být pestrá strava, zajišťující správný příjem základních živin
(sacharidy, bílkoviny, tuky), vitaminů, minerálů…všech látek potřebných pro
správný chod organismu. Hodně lidí snídá vitaminové doplňky jako přípravu
na sušenkový oběd. Naivně se domnívají, že pilulka nahradí 100% denních
výživových potřeb. Vitaminy nedokáží kompenzovat chybějící živiny, tučná jídla,
sladkosti. Obecně: žádné vitaminové doplňky nedokáží vynahradit uspěchaný
životní styl.
Následující text vám pomůže rozhodnout se zda utratíte nemalé peníze za vitaminové doplňky, či vložíte svou investici do ovoce a zeleniny, pravidelného cvičení a odpočinku.
Vitaminy jsou katalyzátory, které
regulují biochemické reakce v organismu. Tělo si neumí vitaminy samo
vyrábět, a proto je musí přijímat v potravě. Dosud bylo objeveno 13
vitaminů, z nichž každý má svou specifickou funkci, specifické optimální
množství. Za tímto účelem byly vytvořeny tabulky DDD (doporučené denní dávky),
často vyznačené na obalech potravin. Nejsou to minimální dávky, jsou vyšší
(aspoň o 30%), což odpovídá potřebě 97% osob.
Už víme, že určité množství je
důležité pro normální fungování organismu, ale není znám žádný vědecký důkaz,
že by zvýšený příjem vitaminu dával sportovci výhodu. Tyto doplňky nezvyšují
výkonnost, svalovou sílu, vytrvalost, zásoby energie, objem svalů … . naopak
ovšem výkon sportovce bude horší, pokud má některých vitaminů nedostatek a zde
pak je místo pro suplementy, ale to již mluvíme o případech, kdy je člověk pod
kontrolou lékaře (problémy ve vstřebávání...). Někdo má však pocit, že se cítí
lépe, když konzumuje vitaminy, jakoby plný energie, optimismu. Jedná se pak o
vlivy individuální, které nemám podložené vědecky.
Řada sportovců se zamýšlí nad
tím, zda při zvýšené zátěži nepotřebuje tělo také více vitamínů. Zatížení však
potřebu vitaminů nezvyšuje. Cvičením se vitaminy nespalují. Vitaminy jsou
důležité pro správný průběh reakcí v našem těle. Je dobré si uvědomit, že
čím víc trénujeme, tím víc jíme, a tím víc vitamínů konzumujeme. Díky zvýšenému
množství jídla je pravděpodobné, že
přijmeme mnohem více vitaminů, než úřednice sedící celý den za stolem, která si
dá zdravé jídlo, ale sní ho tak málo, že DDD není dosažena. Zpravidla se
sportovci nedostatku vitaminů nemusejí obávat.
Vitaminy rozpustné v tucích: A, D, E, K
Vitaminy rozpustné ve vodě: skupina B, C …
|
|
Vitamín |
Chemický název |
Uložení (+původ) |
Funkce |
Symptomy avitaminózy |
Nemoci z avitaminózy |
Zdroj |
Potřebná denní dávka |
Pozornost |
|
Rozpustné v tucích |
A (A2) |
Retinol (3-dehydroretinol), kyselina retinolová |
90% v játrech (β karoteny a ostatní karotenoidy |
Zachování neporušené funkce epiteliálních tkání, chrání zrak |
Suchost kůže, šeroslepost |
Xeroftalmie, slepota, kožní choroby |
Mrkev, kukuřice, rajčata, meruňky, list.zelenina, játra, mléko, vejce |
1 – 2 mg |
Vit. A (ne však β karoten) může být toxický již při desetinásobné dávce, je-li příjmán nepřetržitě, kys.retinolová toxic. méně – je rozpustná ve vodě, β karoteny nejsou toxické vůbec, mohou způsobit zežloutnutí kůže |
|
D (D2, D3) |
Skupina steroidních látek D2 - ergokaciferol, D3 – cholekal-ciferol |
Částečně v játrech |
Zvyšuje absorpci Ca a P ze střeva, kalcifikační proces |
Rachitis, osteomalacie |
Rachitis, kostní zlomeniny, deformace kostí |
Játra, rybí vnitřnosti, vejce, máslo |
0,025 mg |
Při pětinásobném překročení dávek může dojít k předčasné kalcifikaci a uložení vápníku v měkkých tkáních |
|
|
E |
tokoferol |
V játrech a tukové tkáni |
Antioxidační vlastnosti |
Poruchy růstu, svalová dystrofie, poruchy nerv. systému, sterilita |
- |
Rostlinné oleje, libová masa, vejce, ovesné vločky, zelenina |
25 - 30 mg |
Netoxický |
|
|
K |
fytochinon |
V játrech, ale s rychlým obratem, který omezuje nadměrné ukládání a tím i toxicitu |
Katalýza syntézy protrombinu v játrech = srážlivost krve |
Nekontrol. hemoragie u novorozenců |
Krvácivost, nedostatečná srážlivost, hepatopatie |
Zelenina, zelí, špenát, kapusta, hrách, obiloviny, květák |
0,001mg |
Neexistuje nebezpečí předávkování a jsou výjimečné stavy nedostatku. |
|
|
Rozpustné ve vodě |
B1 |
thiamin |
žádné |
Kofaktor pro aerobní dekarboxylaci pyruvátu a ketoglutarátu = přeměna cukrů |
Únava, podrážděnostnechutenství |
Beri – beri, neuritida |
Droždí, obilné klíčky,luštěniny, vnitřnosti, celozrnné výrobky, pivní kvasnice |
1,5 – 2 mg |
Neexistuje problém s předávkováním při příjmu ústy. |
|
B2 |
riboflavin |
žádné |
Kofaktor enzym. systému flavoproteinů |
Slzivost, nervozita, kožní změny |
Glossitis, stomatitis, dermatitis |
Mléko, ryby, játra, celozrnná mouka |
1,5 – 2 mg |
Případy předávkování potravinami nebyly popsány. |
|
|
B5 |
Kys. pantoténová |
žádné |
Součást koenzymu A |
Gastritis, enteritis, průjmy |
Alopecie, gastritis, dermatitis |
Obilí, luštěniny, žloutky, vnitřnosi, droždí |
5 – 10 mg |
Není známo. |
|
|
B6 |
pyridoxin |
žádné |
Koenzym v metanol. proteinů |
Křeč, nevolnost, deprese |
Anémie, nervové poruchy |
Obilné klíčky, mléko, vejce, maso, zelenina |
2 mg |
Pouze nadměrný příjem léky může způsobit toxicitu, není možno jej dosáhnout pouze příjmem potravy. |
|
|
B12 |
kyanokobalamin |
50 – 70 % zásob je nitrojaterní |
Stimuluje erytropoézu = krvetvorba a činnost nerv. systému |
Příznaky anémie, nervozita, únava |
anémie |
Produkce střevní flórou, játra, ledviny, mléko, vejce, maso |
2 – 3 μg |
Není vhodné požívat větší než doporučené množství u osob bez nedostatku, přesto že nevyvolává žádné projevy. Vstřebávání je určeno vnitřními faktory. |
|
|
Bc
vit. M |
kys. listová |
větší část uložená v játrech |
Vliv na tvorbu červených krvinek a syntézu nukleových kyselin |
Příznaky anémie, neurologické poruchy |
Anémie, neurologické poruchy, opožděný růst |
Obilné klíčky, vnitřnosti, sýry, vejce, zelenina |
200 – 500 μg |
Využití je vázáno na vit. B12, neexistují výhody nadměrného příjmu, ale pouze předpoklady poškození, nadměrný příjem je oprávněn v případě léčby urč. onemocnění. |
|
|
H |
biotin |
Nezjištěno. |
Účinek na celkový metabolismus |
Nechutenství, kožní změny |
Poruchy metabolismu, kožní změny |
Kvasnice, játra, ledviny, žloutky |
200 μg |
Nezjištěno. |
|
|
PP |
niacin |
Žádné |
Celkový metanol. součást NAD, NADP |
Nechutenství, bolesti hlavy, kožní poruchy |
Pelagra, deprese, anorexie |
Kvasnice, libová masa, obiloviny |
20 μg |
Vstřebávání může způsobovat návaly…, farmakologické dávkování kys. niacinové přináší mnohonásobné metabolické efekty. |
|
|
C |
kys. askorbová |
žádné |
Tvorba kolagenu, vstřebávání Fe, antioxidačni vlastnosti |
Podrážděnost, únava, nespavost |
Kurděje, náchylnost k infekčním chorobám |
Ovoce (citrusové plody, kiwi, jahody), zelenina (kapusta, zelí, paprika, rajčata), šípky |
70 – 100 mg |
Není opodstatněný vyšší příjem než je doporučení, megadávky mohou zvýšit vylučování kyseliny močové a salycilové (vede k poškození ledvin), příjem množství středně zvýšeného je oprávněn pro usnadnění střevního vstřebávání železa, u kuřáků, kteří mají obsah vit. C redukovaný. Pozor na ztráty při tepelné úpravě potravin. |
Minerální látky
Přestože nejsou nositeli energie, jsou nutnou složkou naší stravy. Minerály se nacházejí ve všech živých buňkách, vyskytují se přirozeně v přírodě, v půdě, vodě. Odtud jsou vstřebávány rostlinami, ty jsou následně pojídány živočichy a ti většími živočichy… potravinový řetězec je všem dostatečně znám, a tak putují minerály napříč přírodou. Každý minerál má v těle jiný úkol a tělo je i potřebuje v různé míře. Člověk může minerály přijímat z přírodní stravy, výjimku tvoří železo a zinek (zejména u lidí vyhýbajících se konzumaci masa) a dále vápník ( u lidí nekonzumujících mléčné výrobky, mléko). Lidé kteří jedí potraviny s vysokým obsahem vápníku, obvykle konzumují i dostatečné množství ostatních minerálů.
Hlavní biogenní elementy (makroprvky) jsou H, O, C, N tvoří v organismu přibližně 99, 3 % všech atomů, minerály Ca, P, K, Na, CL, Mg (mikroprvky) přibližně 0,7% a konečně stopové prvky (Fe, J, Zn, Cu, Co, Se, Mo, F jsou zastoupeny 0,01% , ale jejich funkce a přítomnost v organismu je stejně důležitá, jako u prvků s vyšším zastoupením.
|
|
minerál |
Množství v organismu |
Funkce |
Zdroj |
Doporučená denní dávka |
Pozornost |
|
makroprvky |
Ca vápník |
1000 – 1500g |
brání vzniku rachitis u dětí, osteomalacii (měknutí kostí) u dospělých a osteoporóze u starých lidí, udržuje v dobrém stavu zuby, udržuje pravidelný srdeční tep, uklidňuje nervy, podporuje metabolismus železa, slouží k prevenci artritidy, pomáhá eliminovat škodlivost některých radioaktivních minerálů (např. olovo a stroncium 90), pomáhá snižovat hypertenzi, je nezbytný pro koagulaci krve, pomáhá při léčbě zranění |
sýr, mléko, luštěniny, ořechy, jogurt, sójová mouka, některé ryby (např. sardinky, losos), slunečnicová semena, zelenolistá zelenina, integrální rýže, bílá mouka, meruňky, fíky, švestky, brusinky, otruby, datle, mák |
800 až do 1200mg pro těhotné ženy |
nadměrný příjem může vést k hyperkalciurii, a riziku kalcifikaci ledvinových cest, může narušovat střevní vstřebávání Fe, Zn, … |
|
P fosfor |
600 – 900g |
prospívá zubům a kostem, je prevencí proti zubnímu kazu, podporuje růst tkání, spolu s vápníkem je důležitý pro udržení pravidelného tepu srdce, je důležitý pro správnou funkci ledvin, je potřebný pro mozek a nervovou tkáň, podporuje asimilaci vitamínu B2 a B3, pomáhá proti bolestem žil, slouží k metabolizaci tuků a proteinů, slouží jako prevence proti rachitidě, slouží proti hnisavým zánětům |
živočišné a rostlinné bílkoviny (Ryby, maso, drůbež, integrální mouka, nerafinovaný cukr, sója, pivní kvasnice, jogurt, kozí mléko, vejce, oříšky a v zásadě všechna jádra semen) |
800 - 1200mg |
nadměrný příjem se projevuje ve vztahu k vápníku |
|
|
Mg hořčík |
20 – 30g |
nezbytný pro vstřebávání vápníku, účinkuje společně v kombinaci s fosforem, sodíkem a draslíkem, udržuje v dobrém stavu zuby a kosti, pomáhá potlačovat stavy deprese, je potřebný pro centrální nervovou soustavu, pomáhá jako prevence proti ledvinovým a žlučovým kamenům, zvyšuje odolnost proti únavě, udržuje v dobrém stavu kardiovaskulární systém, zabraňuje usazování vápníku v srdečním svalu, reguluje spolu s vápníkem srdeční tep, je příjemným sedativem a navozuje spánek, pomáhá čelit nesnadným situacím, ulehčuje ve stavech úzkosti, pomáhá pijákům - prevence proti deliriu tremens, slouží osobám, žijícím ve stavu trvalého stresu, zabraňuje demineralizaci kostí |
Celozrnné obiloviny (odstranění klíčku znamená ztrátu až 80% Mg), luštěniny, oříšky, kakao |
300 - 450mg |
Ledvinové selhání přináší zadržování Mg a tedy hypermagnesemii, u alkoholiků je možné pozorovat nedostatek |
|
|
K draslík |
150 g |
udržuje tonus svalů, snižuje krevní tlak, je přirozeným diuretikem, prospívá nervovým buňkám, odstraňuje únavu, spolupůsobí při tvorbě tkání, užívá se proti alergiím, pomáhá snášet vysoké klimatické teploty |
jogurt, čerstvý hrášek, kuřata, brambory, jablka, kapusta, losos, sleď, vejce, sýry, mléko, játra, ledvinky, hrozny, obilné klíčky, houby, banány… |
1 - 4g |
Pití kávy a alkoholu zvyšuje potřebu přísunu draslíku. |
|
|
Na sodík |
100 g |
podpora metabolismu minerálů, udržuje v krvi vápník v rozpustném stavu, je v rovnovážném stavu s draslíkem, je důležitý pro růst |
všechny pokrmy a zvláště mořská sůl, mrkev, květák, ledvinky, slanina, sýry, šunka, bílý chléb |
3 – 5g |
Stabilní prvek.
Denní příjem kuchyňské soli by neměl přesahovat 6g (3,6g chloridu). Udává se,
že průměrný člověk spotřebuje až 10g soli denně. |
|
|
Cl chlor |
80 – 100g |
důležitý pro zachování normálního osmotického tlaku v těle, obsahu vody a pro udržení acidobasické rovnováhy v organismu, je také součástí žaludeční šťávy jako kyselina chlorovodíková, ve formě chloridového aniontu je společně se sodíkovým kationtem základní součástí tekutiny vně buněk |
kuchyňská sůl, zelenina |
3,5g |
||
|
mikroprvky |
Fe železo |
4 – 7g |
vazba na hemoglobin (barvivo obsažené v červených krvinkách) - přenos kyslíku a oxidu uhličitého mezi plícemi a cílovými tkáněmi, součást myoglobinu (sloučenina podobná hemoglobinu, obsažena ve svalových tkáních) se podílí na zásobování kyslíku využitelného při svalové činnosti - oxidativní způsob získávání energie, obsaženo v cytochromech (bílkoviny ze skupiny hemoproteinů – stejně jako hemoglobin či myoglobin) hraje klíčovou roli při transportu elektronů v buňce, jehož důsledkem je vznik adenosintrifosfátu (ATP), obecně využitelné energetické sloučeniny, pozitivní úloha v procesu stárnutí organismu, kde se jako součást enzymů podílí na likvidaci peroxidů, a tím i ochraně buněčných membrán |
všechny vnitřnosti - ledvinky, játra, srdce, melasa, ústřice, pivní kvasnice, čočka, meruňky, mandle, špenát, vajíčka |
10 mg muž 18 mg žena (ztráty pravidelnou menstruací) |
Anemie, vegetarianská dieta |
|
Zn zinek |
2 – 4g |
téměř v každé buňce, stimuluje aktivitu přibližně stovky enzymů, správná funkce imunitního systému, hraje určitou roli v procesu hojení, pomáhá udržovat chuťový a čichový smysl a podporuje normální růst a vývoj během těhotenství, v dětství a dospívání, léčba u některých kožních onemocnění, u poškození nehtů a vlasů, u pacientů s cukrovkou, alkoholiků a u pacientů s onemocněním jater |
červené maso, drůbež, některé mořské plody, celozrnné výrobky a oříšky |
dospělá osoba potřebuje cca 15mg zinku za den, žena v těhotenství 20mg a při kojení 25mg |
Dlouhodobé nadměrné dávky – negativní působení, např. snížení imunitní odpovědi organismu. |
|
|
I Jód |
10 – 15 mg |
správná činnost štítné žlázy (tvorba hormonů), podporuje rychlost růstu, zabraňuje předčasnému stárnutí, zlepšuje rychlost myšlení, … Nedostatek jódu má za následek nedostatečnou tvorbu hormonů štítné žlázy, může dojít ke zvětšení štítné žlázy (struma) a k její nesprávné funkci. Dlouhodobé chybění jódu vede k mentální retardaci, snížené funkci štítné žlázy a různým dalším formám poruch růstu a vývoje. Nedostatek jódu je nejnebezpečnější v období vývoje mozku. Výrazný deficit jódu v období těhotenství může způsobit potrat, vrozené defekty plodu, kretenismus a trvalou mentální retardaci. Důsledky nedostatku jódu může zesílit současný snížený příjem selenu, vitaminu A nebo železa. |
Mořské řasy, všechny dary moře - langusty, krabi, ryby, atd., cibule. |
150 µg optimální příjem jódu závisí i na geografických faktorech |
Akutní otrava jódem je vzácná. K nedostatku jódu může dojít u jedinců, jejichž potřeba tohoto minerálu je zvýšená, jako jsou těhotné a kojící ženy, v některých případech kojenci, dospívající a vegetariáni odmítající jodizovanou sůl, ryby, plody moře a další na jód bohaté potraviny. |
|
|
Cu měď |
100 – 150g |
potřebná k syntéze hemoglobinu, slučuje se s vitamínem C, metabolické pochody v organismu, buněčné dýchání, důležitá pro správnou funkci kolagenu a elastinu (bílkoviny v kostech a šlachách), pro vznik melaninu (látka nezbytná pro správnou pigmentaci vlasů, kůže a očí) |
Ořechy, hrozny, semena, sušené datle, obilné klíčky, ovesné vločky |
2,5 mg |
Akutní otrava mědí je spojena s bolestmi břicha, pocitem na zvracení, zvracením, průjmem. Chybění mědi v organismu se projeví chudokrevností (ze špatné funkce železa, které pro svou funkci potřebuje měď), dále sníženým množstvím bílých krvinek (neutrofilů) a následným narušením imunity. |
|
|
Se selen |
|
„zhášení“ volných radikálů a přeměna neúčinného hormonu štítné žlázy thyroxinu na účinnou formu trijódtyronin, působí příznivě na revmatickou artritidu, udržuje pružnost tkání, předchází vzniku lupů, zlepšuje činnost imunitního systému, diskutuje se o jeho příznivém působení u srdečních chorob, rakoviny i u HIV pozitivních pacientů, nejlepšího účinku selenu je dosaženo v kombinaci s vitamíny C a E |
mořské ryby, maso, salámy, para ořechy a fazole |
55 µg |
Nejčastěji pozorovaným projevem nadbytku selenu je lámavost nehtů a křehkost vlasů spojená s jejich zvýšeným padáním. Dalšími příznaky mohou být žaludeční potíže, vyrážky, zvýšená dráždivost, poruchy nervového systému. |
|
|
Mn mangan |
|
správné fyziologické pochody, kterých se účastní buď jako součást enzymů (např. v antioxidačních dějích) nebo jejich aktivátor (např. enzymů podílejících se na metabolismu cukrů, aminokyselin a cholesterolu), podporuje normální vývoj chrupavky a kostí (je přidáván do přípravků upravujících bolesti kloubů) a proces hojení |
celozrnných produktech, oříškách, listové zelenině a čaji (v čaji přítomné taniny však mohou mírně snížit vstřebávání manganu), avokado, obilné klíčky, integrální mouka, ovesné vločky, kaštany, hrášek, mandle, vojtěška, v menší míře jej obsahuje rýže, žitný chleba, olivy, špenát, kokosové ořechy a řeřicha |
1,8 - 2,3 mg |
Zjevný nedostatek manganu nebyl u lidí zaznamenán, toxicita manganu přijímaného potravou nebyla u zdravých dospělých jedinců hlášena. |