BikeNet.cz

Marin býval kdysi symbolem nenápadné elegance. V současnosti zaujme extravagancí celoodpružených modelů, zvláště těch pro XC.

Ačkoli to tak nevypadá, jsou kola značky Marin stálicí na našem trhu. Byly tu hodně dávno, pak se na čas vytratily a opět navrátily, díky jejich dovozci, firmě Komersia Praha. Během posledních dvou let došlo v nabídce k výrazným změnám a to jak v oblasti designu, tak, zejména u celoodpružených kol ke změnám technickým.

Teorie

Je to konec kruhu? Tak nějak se možná zeptá někdo, kdo spatří novou kolekci zejména horských kol Marin. Vsadilo se na hydroformní tvarování rámů a tak i East Peak, nejníže položený stroj z řady celoodpružených XC kol ponechal z hlavních trubek kruhovou jen tu sedlovou a pak samozřejmě rouru hlavovou, která překvapivě ukrývá klasická, tedy neintegrovaná ložiska řízení .

Jak masivní spodní rámovka, tak podstatně subtilnější horní jsou profilovány jako osmiúhelník a navíc jsou obě elegantně esovitě prohnuté. Na spodní rouru, která postupně mění směrem ke středu svůj průřez, je pak navařen díl, sloužící jako držák ložisek dvou relativně malých vahadel, která drží samotnou zadní stavbu. Jedná se o podstatu systému Quad-Link, který využívá podobného čtyřčepového závěsu jako třeba značka Santa Cruz.

Tento systém umožňuje nastavení ideálního chování celé zadní stavby, která se otáčí okolo virtuálního bodu otáčení, ten se navíc v průběhu zdvihu pohybuje. Z počátku tak zadní stavba může citlivě reagovat na drobné nerovnosti a s narůstajícím zdvihem dochází k posunu bodu otáčení dolů a dozadu což umožňuje zadní stavbě zpracovat větší nárazy. Samotná kyvka je svařena z hranatých trubek s proměnným profilem. Parádní jsou obě výměnné patky, samozřejmostí je možnost montáže jen kotoučové brzdy.

Přes to, že East Peak je co se výbavy týká nejchudším z rodinky Quad XC, rozhodně se nemá za co stydět. Už třeba jen proto, že jeho dokonale dílensky zpracovaný rám z hliníku řady 6061 je stejný jako jeho nejluxusnější bráška. Za srdce každého celoodpruženého kola můžeme považovat jeho tlumič. Zde nalezneme Fox Float R s možností regulace odskoku a samozřejmě tlaku.

Zadní stavba nabízí zdvih 4,7“, tedy v podstatě 120 milimetrů. Protihráčem se stejnými ambicemi je vzduchová vidlice Marzocchi MX Pro s Lock Outem v levé noze a opět možností ladit odskok. Podstatnou částí každého kola bez rozdílu druhu jsou kola. Ráfky Mavic XM-117 jsou sice základem této značky, rozhodně však ne špatným. Navíc jsou černé, zapletené černými dráty s černými nábami Shimano. Japonský výrobce také dodal prakticky kompletní pohon, tedy nové řazení Deore, přesmykač stejné řady a přehazovačku LX. Trochu škoda, že zbylo „jen“ na kliky Truvativ Five, které jsou stále naraženy na čtyřhrannou osu. Za bezpečné zastavení zodpovídají hydraulické kotoučovky Avid Juicy 3. Ostatní nezbytnosti dodal dílem WTB, tedy pláště, gripy a sedlo a sám Marin pak pokryl například řidítka, představec a zřejmě i sedlovku.

Praxe

Musím se přiznat, že jsem se na nového Marina těšil. Nový systém odpružení jsem znal víceméně pouze z katalogu a různých prezentací a teorie slibovala hodně. Jsem příznivcem švihových kol a to i v terénu a tak jsem byl zvědav, co Quad-Link dokáže i v tomto směru. Popravdě když jsem si bike převzal, převládly u mě dva názory. První byl veskrze kladný, East Peak je opravdu velmi zajímavé a hezké kolo, jeho elegance je zde ještě podtržena černým lakem s decentními logy. Na druhé straně mě zarazil vysoko posazený střed, který jakoby jasně avizoval, že tenhle fešák je spíš k drsnějšímu ježdění s kopce dolů. Ale honem imbusový klíč do ruky, nastavit sklon páček brzd, posunout sedlo a hurá ven do terénu.

East Peak mi padnul okamžitě do ruky, pravda asi dvě vteřiny si sice zvykám na vysoko postavený střed a tím i na celkovou výšku kola, ale jakmile se rozjedete, jde vše stranou. Brzy zjišťuji, že Marin je výborně ovladatelný a to i díky širokým vlašťovkám, tak výborně střižené geometrii. Zkouším zlehka zrychlovat a první chvilku mám trošku dojem, že snad zadní stavba trošku vybočuje, ale postupně se tento pocit úplně vytrácí. Naopak se plně projevuje výborná funkce systému Quad-Link. Zadní stavba je prakticky úplně imunní na šlapání a to i případě, že „spurtujete“ v pedálech. Na to naopak reaguje zanořováním italský Bomber, ale ten lze zamknout. V tom okamžiku dostáváte do ruky slušně akcelerující stroj, samozřejmě s přihlédnutím k hmotnosti přes 14 kilo a dvoupalcovým plášťům. Ale popravdě, East Peak není kolem na nějaké dlouhé asfaltové přesuny. Ne, že by je on, nebo jezdec nezvládl, ale prostě tento Marin patří prioritně do těžšího terénu. To poznávám i já, když se dostávám do lesa pod letištěm Točná. Stoupání cestou plnou kořenů plně ukazuje sílu nezávislého pružení, které dokáže kopírovat terén bez zbytečného odskakování zadního kola. Škoda jen té váhy. Se špičkovým Mount Vision Pro by byl výjezd jistě daleko větším potěšením. Cesta se pomalu rovná a já kličkuji rychlým single trackem mezi stromy. Marin se vcelku bez problémů proplétá cestičkou, jediným limitem jsou již zmíněné široké vlašťovky. Jízda se mi líbí čím dál tím víc. Sem přesně tento bike patří. Rozbité lesní cesty plné kořenů, tam ukazuje zadní stavba svoji sílu.

Marzocchi statečně sekunduje. Zastavujeme se na jedno orosené v restauraci na letišti a takto posilněn zkouším co si můžu dovolit ve sjezdu. Vybírám si příkrou cestu vymletou vodou od nedávných přívalových dešťů a hned zkraje se nechám trochu nerozumně vzhledem k svému malému umění v „poletech“ zlákat ke skoku přes terénní nerovnost. East Peak letí krásně, krásně i dopadá, ale já se řítím přímo do přírodní strouhy. Mám víc štěstí než rozumu, brzdím, v podvědomí si říkám, že přeci jen účinnost „Avidů“ má ještě rezervy a zároveň si také uvědomuji, že zadní pružení je stále aktivní. Strhávám řidítka, Marin poslouchá na slovo a jen díky jeho schopnostem se trefuji mezi škarpu a přilehlý strom. Zbytek kopce si již dávám pozor a vychutnávám si naplno pohodlnou jízdu.

Mariny řady Quad XC nejsou vysloveně XC rakety, ale jsou bezesporu dokonalými stroji k celodennímu ježdění de fakto bez limitů. Přes můj „úlet“ z kopce dolů se tlumič, podle „O“ kroužku pohnul asi o půlku zdvihu a to jen dokazuje, že zadní stavba přes svoje pohodlí má ještě rezervu ve zdvihu. Tak pokud hledáte neokoukaný bike který vás v terénu dokáže podržet, tady máte námět k zamyšlení.

PLUS: výborný systém pružení

MÍNUS: zadní stavba se bude špatně čistit od bláta