BikeNet.cz

Měli jsme možnost exkluzivně otestovat populární celoodpružený bike řady ETSX, postavený dle představ svého majitele. Bike tak přímo překypuje různými skvostnými detaily, které jsme u něho postupně odhalovali stejně tak, jako když hodiny sledujete v galerii svůj oblíbený obraz a ten vám, i když ho dobře znáte, postupně odkrývá další tajemství. ETSX není nijak krásné kolo, vše na rámu je podřízeno funkci, ovšem při bližším seznamování se vám najednou začne líbit. Je totiž osobité, postaveno s láskou i rozumem a citem zároveň. A ještě jeden malý detail – funguje.

Klasické trubky a exkluzivní komponenty

Bike je poskládán na rámu modelu ETSX 70 ročníku 2005, tedy ještě s celohliníkovou zadní stavbou. Materiál nese označení Easton 7005 Custom Bi-Oval Taperwall Aluminium. Přední část rámu je ponechána v barvě hliníkové slitiny a ukazuje na obdiv vyražená loga výrobce trubek, následné černé lakování zadní části nic neskrývá a vystupuje plasticky na povrch.

Lanka a hadička jsou vedena na povrchu horní rámovky. Samozřejmostí je nemožnost použít jiné, než kotoučové brzdy. Hlavní trojúhelník je díky koncepci virtuálního bodu otáčení de facto klasického tvaru, což zajišťuje jeho dostatečnou tuhost. Na hlavu s klasický ložiskovým složením je navařena spodní rámovka kruhového průřezu. Ta se vpředu potkává s horní trubkou. Ta má tvar jakéhosi na výšku postaveného oválu s rovnými boky. Sedlová trubka je kruhová a jsou k ní navařeny úchyty jak hlavního poměrně subtilního čepu, tak ložiska kovaného vahadla.

Tím se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu na celém rámu a to je zadní stavba. Tu můžeme považovat tak trochu za průkopníka systému proměnného bodu otáčení. Profilované vahadlo pak umožňuje jednoduchým způsobem pomocí rychloupínánu změnit zdvih nad zadním kolem ve třech úrovních 3,5“, 4“ a 4,5“.

Samotná kyvka je v podstatě tvořena pouze jedním párem vzpěr opatřených zpevněními ke kterým je přes ložiska připevněno kované rameno, které spojují celek s „hlavním“ čepem systému. Patky působí velmi subtilním dojmem, stejně filigránský je i výměnný hák přehazovačky.

Rám umožňuje vozit až dva bidony, z toho jeden na standardním místě a jeden ze spodu spodní rámovky. Osazení kola je mimo tlumič Fox Float vysloveně individuální záležitostí.

První čeho si ani nelze nevšimnout je dvojkorunová upside down vidlice Maverick DUC 32.

Ta má vnější nohy svařeny se spodním můstkem-korunkou, tím se podařilo její hmotnost udržet hluboko pod dvěma kily. Pevná dutá osa je uchycena v patkách patentovaných mechanismem zajištěným pružinovými pojistkami. Nastavení je možné jen z vrchu vidlice. Vlevo je to pod víčkem ukrytý ventilek vzduchové komory, vpravo pak dvojité ovládání složené s dvoukřídlé páčky, která umožňuje snížit zdvih na zhruba 100mm a zároveň způsobí výrazné zatuhnutí jejího chodu. Nad páčkou je točítko regulace útlumu. Součástí vidlice je i představec, zde délky 105 mm. Řazení a jeho ovládání je v režii Shimana, přesněji páček XT, top swing přesmykače stejné řady a inverzní přehazovačky XTR. Zastavení mají na starosti odlehčované a zubaté kotouče od Hope. Mistrnou prací programátora a následně řezných nástrojů jsou objímky páček stejného výrobce. Ráfky Mavic M717 jsou zapleteny zeslabovanými dráty s pro mě neznámými masivními a červeně anodizovanými náboji Christ Kine. Přední využívá pevnou dutou osu. Obuty jsou pláště IRC s deklarovanou šířkou 2,1“, ve skutečnosti však působí subtilnějším dojmem. I ostatní komponenty nejsou žádné bezejmenné zboží. Sedlovka Race Face, sedlo Specialized a řidítka Race Face mluví za vše.

Rocky v akci

Přiznám se, že když jsem v pražské prodejně ETSX přebíral spadl mi kámen ze srdce, když jsem zjistil, že se nejedná o „funglovku“, ale o bike který má již něco naježděno. Představa, že někde prásknu s úplně novým kolem s cenovkou někde okolo 170 tisíc je dost deprimující.

Jedinou úpravou, kterou jsem před jízdou provedl, bylo zasunutí sedlovky na svojí výšku a dofouknutí zadního kola. Ještě před jízdou zhruba přeměřuji základní míry rámu. Vypadá to na 19“ výšky a zhruba 59 centimetrů efektivní délky horní roury.

Nasedám a přes původní obavy dané zdánlivě vysoko posazeným kompletem vidlice a představce je výsledné uvelebení za řídítky velmi příjemné a neutrální. Zní to jako klišé, ale mohu říct že s hlediska kokpitu mi ETSX okamžitě padl do ruky. Stejně jako drtivá většina ostatních bikerů bydlících v matičce Praze i já začínám test jízdou po asfaltu. Byl jsem zvědavý na akceleraci kola, pocitově mě přišlo velmi lehké, což mi potvrdila později i váha. Její ručička se zastavila mírně nad 12 kilogramy.

Rocky Mountain mě nezklamal, každé šlápnutí jezdce odmění slušnou odezvou pro kterou hovoří i lehká kola, tuhý celek a výborně fungující zadní stavba. Tlumič je prakticky imunní ke všem režimům šlapání a to bez výrazného rozdílu na poloze páčky Pro Pedal. Pravda při poloze uzavřeno je hranka odtržení nepatrně vyšší. Trochu jiná situace je u vidlice. Tu lze při jejím plném zdvihu při jízdě ze sedla rozhoupat. Jednoduchým řešením je otočit páčkou na vrchu pravé nohy doprava. Vidlice postupně poklesne asi o 5 centimetrů a výrazně ztuhne. V tomto režimu je již nevšímavá k vašim spurtérským pokusům a reaguje jen na opravdu razantní podmět zhruba 10 centimetrů zdvihu.

Ale to již přeskakuji obrubník a prudce sjíždím z náspu silnice směrem do Prokopského údolí.

Dosedám zpět do sedla v okamžiku kdy se svah rovná a okamžitě cítím citlivou práci tlumiče a zadní stavby. Pokračuji rozbitou polní cestou a najíždím na úzkou pěšinku vedoucí po úbočí kopce směrem dolů. Ta je plná kořenů, větších i menších kamenu a po deštích i stop po kopytech koní. Maverick si vede dobře, jeho reakce však nepostrádá určitý práh odtržení a mám pocit, že cítím vždy, kdy se „utrhne“ do záběru. To zadní kyvka pracuje 100 procentně citlivě a progresivně, její činnost jakoby ani nevnímám, zdá se, že je součástí celku. Dobrým pomocníkem v tomto terénu jsou poměrně agresivní pláště IRC , které dokáží podržet kolo ve stopě. Kladně hodnotím také dvoupístové brzdy Hope, jejich výkon byl pro mé potřeby dostatečný a dávkování ukázkově citlivé a plynulé.

Bike nezklame ani v táhlých stoupáních, na pevném a rovném podkladu je dobré využít sníženého zdvihu Mavericku čímž dojde k snížení přední části kola a pak stačí jen šlapat. Prudké výjezdy v terénu si logicky vyžádají plný zdvih vidlice, přes to se předek nezvedá a s přesunem jezdcova těžiště není třeba prakticky pracovat. A opět je to aktivní zadní stavba, která pomáhá v trakci a tak nám kolo neodskakuje.

Celkově má Rocky Mountain mírně sklon k točivosti, která převažuje nad vedením stopy.

Zmínit se mohu ještě o výborném sedle Specialized a úžasném nezaměnitelném zvuku cvrčka zadní náby. Pro koho tedy Rocky Mountain?? Určitě pro bikové fajnšmekry a příznivce značky vyznávající cross country drsnějším terénem. A pak pro každého, kdo chce výjimečný výborný bike s výborným osazením a snad ještě lepším image.

PLUS výborné osazení, nízká hmotnost, image dané kanadským výrobcem.

MINUS cena, ovládání páčky Pro Pedal tlumiče je ze sedla hůře dostupné

Jezdil: Tom

Fotil: Mike

Pózoval: Pája